EU: Občané bohatých zemí žijí déle

Životní úroveň občanů v členských zemích EU se zvyšuje, což dokazuje nejenom růst reálných mezd, ale i prodlužování průměrného lidského věku. V prosperujících západoevropských zemích přitom žijí občané v průměru déle než ve východoevropských zemích. Mnohé důvody jsou přitom ekonomického rázu, např.:

• Kvalitnější zdravotní péče. Financování zdravotní péče je velmi nákladné, v bohatších zemích jsou přitom výdaje zdravotnictví vyšší.
• Vyšší životní úroveň umožňující kvalitnější stravování a zdravější životní styl s častější dovolenou.
• Lepší pracovní podmínky v západní Evropě, kde zaměstnanci pracují v průměru méně hodin než ve východní Evropě, mnohem více jsou využívány zkrácené úvazky a více vykonávány méně náročné pracovní činnosti s vyšší přidanou hodnotou.

Které ekonomiky nejlépe "šlapou"?

Hrubý domácí produkt (HDP) dosáhl v členských zemích EU za rok 2014 přibližně 13,9 biliónů eur, z toho HDP největší německé ekonomiky činí více než pětinu celkového HDP EU. Při zohlednění rozdílného počtu lidí a rozdílné kupní síly v jednotlivých členských zemích EU zjistíme, že ekonomický výkon na jednoho obyvatele byl v roce 2014 nejvyšší v Lucembursku (263 % průměru EU), v Irsku (132 průměru EU), v Nizozemí (130 % průměru EU), ve Švédsku (124 % průměru EU), v Německu (124 % průměru EU), v Dánsku (124 % průměru EU), v Belgii (119 % průměru EU), ve Finsku (110 % průměru EU), ve Velké Británii (108 % průměru EU) a ve Francii (107 % průměru EU), ve všech těchto zemích je HPD na jednoho obyvatele nad průměrem EU jako celku. V Česku dosahuje HDP na jednoho obyvatele 54 % průměru EU, což je 15. nejvyšší hodnota v rámci zemí EU. Nejnižší HDP na jednoho obyvatele je v Bulharsku (45 % průměru EU), v Rumunsku (54 % průměru EU), v Chorvatsku (59 % průměru EU), v Lotyšsku (64 % průměru EU), v Maďarsku (68 % průměru EU), v Polsku (68 % průměru EU) a v Řecku (72 % průměru EU).

Střední délka života stoupá

V posledních desetiletích se zvýšila střední délka života ve všech členských zemích Evropské unie o několik let. Mezi jednotlivými zeměmi stále zůstávají značné rozdíly. Střední délka života (naděje dožití) novorozence udává, kolik let se v průměru dožije novorozenec za předpokladu, že se nezmění řád vymírání.

• Nejvyšší střední délka života chlapců narozených v roce 2013 je ze zemí EU v Lucembursku (80 let), v Nizozemí (80 let), ve Švédsku (80 let), ve Španělsku (80 let), v Itálii (80 let), na Kypru (80 let), v Německu (79 let), ve Francii (79 let), v Irsku (79 let), ve Velké Británii (79 let), v Rakousku (79 let) a v Řecku (79 let). V Česku je 75 let. Nejnižší střední délka života u chlapců narozených v roce 2013 ze zemí EU je v Litvě (69 let), v Lotyšsku (69 let), v Bulharsku (71 let), v Maďarsku (72 let), v Rumunsku (72 let), na Slovensku (73 let), v Polsku (73 let) a v Estonsku (73 let).
• Nejvyšší střední délka života dívek narozených v roce 2013 je ze zemí EU ve Španělsku (86 let), ve Francii (86 let), v Itálii (85 let), na Kypru (85 let), v Lucembursku (84 let), na Kypru (84 let), v Rakousku (84 let), ve Finsku (84 let), v Portugalsku (84 let), ve Slovinsku (84 let), v Řecku (84 let), na Maltě (84 let). V Česku je 81 let. Nejnižší středí délka života u dívek narozených v roce 2013 ze zemí EU je v Lotyšsku (79 let), v Bulharsku (79 let), v Maďarsku (79 let), v Rumunsku (79 let), v Litvě (80 let) a na Slovensku (80 let).